Články · Písecké domy a jejich příběhy, 2. díl

Budova Komerční banky: sto let peněz na Velkém náměstí

2026-09-05 · 8 min čtení

Funkcionalistická budova bývalé Písecké spořitelny na nároží Velkého náměstí v Písku, dnes Komerční banka — Zaoblené nároží bývalé spořitelny z roku 1934 na Velkém náměstí · Wikimedia Commons, Jana Sekyrová, CC BY-SA 4.0

TL;DR: Na jižní straně Velkého náměstí stojí dům, který podle píseckého městského architekta patří k tomu nejlepšímu, co ve městě je. Vyrostl v roce 1934 jako sídlo písecké spořitelny na místě zbořeného krajského hejtmanství. Od té doby v něm sídlily jen peněžní ústavy: spořitelna, Československá státní banka a po privatizaci Komerční banka, dnes na adrese Velké náměstí 27. V padesátých letech byla v zadním traktu okresní knihovna se vchodem z ulice Fráni Šrámka. Popis fotografie na Wikimedia Commons přisuzuje návrh architektům Jindřichu Freiwaldovi a Jaroslavu Böhmovi s Jaroslavem Starým, oficiální zdroje města to ale neuvádějí.

Velké náměstí umíme popsat po paměti: radnice, morový sloup, podloubí, Sladovna kousek za rohem. A pak je tam ta bílá budova se zaoblenými balkony na nároží u Šrámkovy ulice, kolem které většina lidí projde jen cestou k bankomatu.

Přitom právě ona se dostala na první místo v odpovědi, kterou dal Písecký deník v roce 2016 městskému architektovi. Na otázku, co je v jeho očích největší architektonický skvost města, odpověděl Josef Zábranský: „Je to budova komerční banky na Velkém náměstí. Původně tam bývalo písecké hejtmanství a pak se za první republiky postavila stávající budova. Je to pěkný funkcionalistický dům.“ V druhém dílu seriálu Písecké domy a jejich příběhy se proto díváme na dům, který přes sto let slouží penězům.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

Na místě dnešní Komerční banky stával dům U Zlatého kříže, ve kterém sídlilo hejtmanství Prácheňského kraje.
Krajské úřady vznikly správní reformou v roce 1750 a sídlem Prácheňského kraje se stal opět Písek.
V roce 1888 poskytlo hejtmanství ubytování následníkovi habsburského trůnu Rudolfovi, na dnešním Velkém náměstí se konalo slavnostní defilé vojska.
Úřad se odstěhoval a starý dům byl zbořen. V roce 1934 na jeho místě vyrostla budova, která od té doby slouží peněžnictví.
Vystřídaly se v ní spořitelna, Československá státní banka a po privatizaci Komerční banka. V padesátých letech byla v zadním traktu okresní knihovna.

Nejdřív tu bylo krajské hejtmanství, ne banka

Než na nároží stála banka, býval tu dům U Zlatého kříže a v něm sídlilo hejtmanství Prácheňského kraje. O jeho vzniku píše v knize Písecké druhé tisíciletí Jiří Prášek, ředitel Prácheňského muzea v Písku: „Vlivem správní reformy v roce 1750 byly zřizovány nové krajské úřady. Sídlem Prácheňského kraje se stal opět Písek, v čele úřadu byl hejtman.“ Podle Píseckého deníku o krajské hejtmanství Písečtí málem přišli, protože úředníků přibývalo a obecní budova přestala stačit. Úřad se měl stěhovat do Strakonic, a tak město objekt raději přistavělo.

Historické fotografie budovy zaznamenaly detail, který je dodnes k vidění na jiných domech ve městě: střechu hejtmanství zdobily takzvané Písecké kamenné vázy. Kdo bude mít příště na náměstí čas, ať se dívá nahoru na římsy okolních domů.

Nejslavnější noc měl dům v září 1888, kdy podle Píseckého deníku poskytl ubytování následníkovi habsburského trůnu Rudolfovi. Do Písku tehdy přijel i císař František Josef I., protože se měly konat velké manévry 8. armádního sboru. Nekonaly se, několik dní pršelo a terén byl rozbahněný. Na dnešním Velkém náměstí se místo cvičení uskutečnilo alespoň slavnostní defilé vojska a na dobové fotografii je vidět i budova krajského hejtmanství.

Proč hejtmanství z náměstí zmizelo

Úřad se z Velkého náměstí odstěhoval do objektu na rohu Budovcovy a Ševčíkovy ulice. Na tom místě předtím stála městská nemocnice, kterou tam podle Píseckého deníku využívali jako zdravotnické zařízení do roku 1911. Potom byla z hygienických důvodů zbourána a v roce 1914 tu podle návrhu pražského architekta Viktora Šulce vyrostl nový okresní dům.

Starý dům hejtmanství na náměstí mezitím padl. Uvolněné nároží zůstalo prázdné jen do doby, než si na něj troufla spořitelna. A tady začíná ta část příběhu, kterou dnes vidíme.

Rok 1934: spořitelna postavila dům, který slouží dodnes

V roce 1934 na uvolněném místě vyrostla podle Píseckého deníku budova, která sloužila a dodnes slouží peněžnictvím. Písecký rodák a znalec historie města Tomáš Franců ji popsal takto: „Zaujal mě především tím, že se mi líbí mnohem více, než bývalý ponurý objekt hejtmanství. Je to budova nepřehlédnutelná a přitom v tomto prostoru nepůsobí násilně. Jde o typickou architekturu první třetiny dvacátého století v tehdy prosperující Československé republice. Je to vlastně, dle dnešní terminologie, integrovaná budova zahrnující několik funkcí – obchodní, administrativní a bytovou.“

Zvlášť vyzdvihl hlavní interiér, tedy dvoranu bankovního domu, která podle něj dlouho neměla v Písku obdoby. Přiblížila se jí až rekonstruovaná budova Československé obchodní banky v Karlově ulici. K tomu v témže rozhovoru dodal: „Podobnou budovu jsem v jiném městě neviděl, ale to neznamená, že jinde taková budova nestojí.“

Kdo dům postavil, je otázka, na kterou jsme jednoznačnou odpověď nenašli. Popis fotografie na Wikimedia Commons, který k snímkům z října 2025 napsala jejich autorka Jana Sekyrová, uvádí, že funkcionalistickou stavbu navrhli architekti Jindřich Freiwald a Jaroslav Böhm s Jaroslavem Starým. Popisky na Commons ale píšou sami přispěvatelé a v oficiálních materiálech města ani v článcích Píseckého deníku jsme jména autorů nenašli. Berte to tedy zatím jako stopu, ne jako doložený fakt. Kdyby někdo z vás měl po ruce pramen, který to potvrdí nebo vyvrátí, moc rádi si ho přečteme a článek doplníme.

Sto let jedné adresy: spořitelna, státní banka, Komerční banka

Podle Píseckého deníku má dům jednu výsadu: je to jedna z mála budov na Velkém náměstí, která sice měnila majitele, ale už více než století slouží peněžnictví. Spořitelna, tehdy Československá, se přestěhovala do vlastní budovy na rohu Jungmannovy ulice a Alšova náměstí. Tady zůstala banka, nejprve Československá státní banka, a po privatizaci Komerční banka.

Do příběhu domu patří i knihovna. Písecký deník připomíná, že v zadním traktu budovy byla v padesátých letech minulého století okresní knihovna, do které se vcházelo z ulice Fráni Šrámka. Vazba knihovny na tento dům je ale ještě starší: podle článku o historii písecké knihovny vybudovala v roce 1934 písecká spořitelna pro knihovnu prostory přímo ve svém sídle na Velkém náměstí. Knihovna založená roku 1841 se za svou historii stěhovala nesčetněkrát, přes budovu bývalého gymnázia, dům číslo popisné 1 na Velkém náměstí, školu na Alšově náměstí, Karlovu ulici i obecní dům v Tylově ulici v roce 1908, až se v roce 1970 usadila na Alšově náměstí. Dnešní Městská knihovna Písek tak má se sousední bankou společnou minulost.

Dnes je v domě pobočka Komerční banky na adrese Velké náměstí 27. Podle webu banky má otevřeno v pondělí až čtvrtek 9:00–12:00 a 13:00–17:00, v pátek 8:00–12:00 a 13:00–15:00, o víkendu je zavřeno. Pobočka uvádí bezbariérový přístup a bankomat s vkladem i výběrem.

Čeho si na budově všimnout

Nejnápadnější je nároží. Zaoblené balkony se táhnou přes patra a dělají z rohu domu měkký oblouk, který se v řadě historických štítů kolem nedá přehlédnout. Právě tenhle tvar je na fotografiích z Velkého náměstí poznávací znamení domu.

Druhá věc je znak města. Na budově banky je vyobrazený městský znak, který zdokumentoval jeden z fotografů Wikimedia Commons už v roce 2007. Je to detail, který na fasádě z první republiky připomíná, že šlo o dům postavený s ambicí být městskou institucí, ne jen provozovnou.

A do třetice měřítko. Dům je vysoký a hmotný, a přesto v prostoru náměstí nepůsobí násilně, jak to popsal Tomáš Franců. To je na první republice zajímavé: uměla postavit velký dům do historického jádra tak, že ho nepřebila.

FAQ: nejčastější otázky o budově Komerční banky v Písku

Otázky, na které se u tohoto domu naráží nejčastěji.

Co stálo na místě dnešní Komerční banky v Písku?

Dům U Zlatého kříže, ve kterém sídlilo hejtmanství Prácheňského kraje a později okresní hejtmanství. Po jeho zbourání tu v roce 1934 vyrostla budova spořitelny.

Kdy byla budova postavena?

V roce 1934. Podle Píseckého deníku od té doby nepřetržitě slouží peněžnictví.

Kdo je autorem stavby?

Jednoznačně doložené to nemáme. Popis fotografie na Wikimedia Commons uvádí architekty Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma s Jaroslavem Starým, oficiální zdroje města ani Písecký deník ale jména autorů neuvádějí.

Proč se říká, že je to nejhezčí budova v Písku?

Za největší architektonický skvost města ji v roce 2016 v Píseckém deníku označil městský architekt Josef Zábranský, který je ve funkci od roku 1997.

Byla v budově knihovna?

Ano. V roce 1934 v ní spořitelna vybudovala prostory pro knihovnu a v padesátých letech minulého století tu byla okresní knihovna se vchodem z ulice Fráni Šrámka.

Kde přesně budova stojí?

Na jižní straně Velkého náměstí, na nároží u Šrámkovy ulice. Adresa pobočky je Velké náměstí 27.

Kam dál

Tenhle text je druhý díl seriálu Písecké domy a jejich příběhy. První díl vyprávěl o hotelu Dvořáček, kde je dnes Café Otava.

Knihovna, která s bankou sdílí kus historie, dnes sídlí kousek dál. Otevírací dobu a registraci máme na stránce Městská knihovna Písek.

A když už budete na Velkém náměstí, je odtud pár kroků do Sladovny i na Kamenný most, nejstarší dochovaný most v Česku.