Kamenný most
Nejstarší dochovaný most v Česku vede přes Otavu už od třetí čtvrtiny 13. století a přejít ho můžete kdykoli a zdarma, most je celoročně volně přístupný. Auta po něm nejezdí od roku 1993, takže je z něj klid na řeku, na nábřeží i na barokní sochy, které na zábradlí stojí jako repliky. Originály najdete v Prácheňském muzeu na píseckém hradě.
| Vznik | 3. čtvrtina 13. století (za Přemysla Otakara II.) |
|---|---|
| První písemná zmínka | za vlády Karla IV. (Wikipedie uvádí 1348, portál města 1351) |
| Délka (m) | 109.75 |
| Šířka (m) | 6.25 |
| Počet oblouků | 7 |
| Materiál | povltavská žula |
| Památková ochrana | národní kulturní památka |
| Vstupné | zdarma, most je celoročně volně přístupný |
| Doprava | pěší a cyklisté, poslední autobus po mostě projel v roce 1993 |
| Poznámka | Repliky barokních soch; originály v Prácheňském muzeu. Součást Zlaté stezky. |
Nejstarší dochovaný most v Česku stojí v Písku, ne v Praze
Most vznikl podle Kuthanovy České architektury v době posledních Přemyslovců zřejmě ve třetí čtvrtině 13. století za vlády Přemysla Otakara II., a je tak nejstarším dochovaným mostem v zemi. Historicky starší pražský Juditin most byl v pořadí první, jenže ho v roce 1342 vzala povodeň. První písemná zmínka o píseckém mostě pochází až z doby Karla IV., přičemž Wikipedie uvádí rok 1348 a oficiální turistický portál města rok 1351; panovník tehdy nařídil, aby pokuty vybírané ve městě padly na jeho údržbu. Stavba z povltavské žuly je dnes národní kulturní památkou a stála na Zlaté stezce, po které se do Písku vozila sůl z Bavor.
Sedm oblouků nese vozovku širokou čtyři a půl metru
Most je dlouhý 109,75 metru včetně zdí na levém předmostí a široký 6,25 metru, z toho vozovka měří 4,5 metru. Stojí na šesti pilířích a nese ho sedm oblouků. Šest z nich je původních s rozpětím 7,0 až 8,2 metru, sedmý segmentový oblouk s rozpětím 13 metrů pochází z roku 1768 a stavitelé ho udělali širší, aby pod ním mohly proplouvat vory. Jak stavba probíhala, se dodnes neví jistě: Kudy z nudy popisuje, že pilíře vyzdili středověcí stavitelé na suchu ve stavebních jímkách, zatímco web most-pisek.cz považuje rozšířenou historku o převedení Otavy do jiného koryta jen za nepravděpodobnou domněnku.
Sochy na zábradlí jsou repliky, originály hlídá Prácheňské muzeum
Na mostě stojí čtyři pískovcová sousoší. Kalvárie z 18. století pochází z dílny čimelického umělce Jana Hammera, kříž s Kristem měří 6 metrů a jeho originál ulil písecký cínař Václav Hanzl; Jan Matzner o něm v roce 1899 psal, že si model pořídil tak, že si sám lehl do hlíny. Dnešní repliky Kalvárie jsou z roku 1997, sousoší svatého Jana Nepomuckého je od května 2004 zase kompletní se sochou anděla od sochaře Kačera. Originály svaté Anny Samotřetí a svatého Antonína Paduánského z roku 1770 jsou od května 2010 po restaurování v expozici Prácheňského muzea v prostorách píseckého hradu.
Povodeň v roce 2002 most nezlomila, o pět let později spadl kříž
Při srpnové povodni v roce 2002 dosahovala voda v kulminaci až dva metry nad vozovku, servala sochu anděla i většinu kamenného zábradlí a nad hladinou zbyl jen kříž s Kristem a části soch. Podle města byl průtok padesátkrát vyšší než obvykle. Most velkou vodu přečkal bez většího poškození hlavně díky generální rekonstrukci z let 1994 až 1996, při které se jeho základy ukotvily do skály. Už dva dny po povodni se přes něj chodilo po provizorním dřevěném zábradlí a opravu pomohla zaplatit spontánní veřejná sbírka. V lednu 2007 pak kříž s Kristem zlomil orkán Kyrill a shodil ho do Otavy: potápěč Luboš Čuk ho i s osmdesátikilovou cínovou sochou našel šedesát metrů od mostu, trnová koruna se našla 4. února 2007 a opravený kříž se na most vrátil 18. března 2008.
Přes most se dnes chodí a jezdí na kole, auta odsud zmizela v roce 1993
Veškerou dopravu most obsluhoval až do 40. let 20. století, kdy Písek postavil přes Otavu nový most. Motorová vozidla přes něj s omezením jezdila ještě dál, poslední autobus městské hromadné dopravy tudy projel v roce 1993 a od té doby patří most pěším a cyklistům; vede přes něj cyklistická trasa číslo 12. Vstupné se u něj neplatí a otevírací dobu nemá, oficiální turistický portál města ho vede jako celoročně volně přístupný. Spolek přátel Kamenného mostu na něm příležitostně pořádá akce, třeba Jarní nebo Svatomartinskou slavnost.
Časté otázky
Kolik stojí vstup na Kamenný most v Písku?
Nic. Most je běžná komunikace pro pěší a cyklisty a oficiální turistický portál města ho uvádí jako celoročně volně přístupný, takže nemá vstupné ani otevírací dobu.
Proč je písecký most nejstarší v Česku, když slavnější je Karlův most?
Písecký most vznikl zřejmě ve třetí čtvrtině 13. století, tedy dřív než pražský Karlův most, který je druhým nejstarším dochovaným mostem u nás. Ještě starší Juditin most v Praze zanikl při povodni v roce 1342.
Kde jsou originály barokních soch z Kamenného mostu?
V expozici Prácheňského muzea v prostorách píseckého hradu, kam se sochy dostaly po restaurování v květnu 2010. Na mostě samotném stojí jejich kopie z pískovce.
Jak je Kamenný most dlouhý a kolik má oblouků?
Měří 109,75 metru na délku a 6,25 metru na šířku, stojí na šesti pilířích a tvoří ho sedm oblouků. Šest z nich je původních, sedmý segmentový přibyl v roce 1768 kvůli proplouvání vorů.
Dá se přes Kamenný most jet autem nebo na kole?
Autem ne, motorová doprava přes most skončila v roce 1993, kdy tudy naposledy projel autobus. Na kole ano, přes most vede cyklistická trasa číslo 12, pěší a cyklisté ho sdílejí.
Opravdu se písecký most jmenuje Jelení?
Oficiální jméno je od roku 2007 Kamenný most v Písku a místní o něm mluví jako o starém mostě. Přezdívku Jelení zmiňuje pověst o jelenovi, který přes most přešel první, ale web most-pisek.cz ji označuje za výmysl z nedávné doby.
Kam dál
Další tipy máme v přehledu míst v Písku, program na dané dny v kalendáři akcí a když plánujete celý den ve městě, hodí se kam se najíst.
Zdroje. Kamenný most v Písku (Wikipedie) · pisek.eu, oficiální turistický portál města: Kamenný most · pisek.eu: Písecké mosty, Kamenný most · most-pisek.cz, stránky o historii a současnosti mostu · Kudy z nudy: Nejstarší kamenný most v Česku · Jan Matzner: Písek, průvodce po městě a okolí (1899), s. 170 · Jan Matzner: Písek, průvodce po městě a okolí (1899), s. 171 · data/zdroje.md, ověřená fakta redakce · Aktualizováno 5. 9. 2026.