Putimská brána (zaniklá)
Brána, kterou zná každý ze studentské písně, v Písku fyzicky nestojí skoro dvě stě let. Přesto má smysl k ní zajít: místo se dodnes jmenuje U Putimské brány, v průčelí domu U Koulí sedí dělové koule nalezené při jejím bourání a pod ním se dá projít obnoveným gotickým příkopem s baštou.
| Zbořena | 1836 |
|---|---|
| Bourání | ve dvou etapách: horní část věže 1812–1814, zbytek 1834–1836 |
| Kde stála | ulice Fráni Šrámka, mezi domy čp. 131 a 132 (dnes domy U Koulí a U Zlaté koule) |
| Co z ní zbylo | opěrný blok u vchodu do parkánu v domě čp. 131 a dělové koule zazděné v průčelí domu U Koulí |
| Vstupné | zdarma; místo brány je veřejná ulice, hradební příkop pod ním je volně přístupný |
| Památková ochrana | součást kulturní památky Městské opevnění (rejstříkové číslo 38097/3-2385) |
| Píseň | Když jsem já šel tou Putimskou branou (studentská píseň z 19. století) |
| Poznámka | Brána fyzicky neexistuje. Navštívit se dá místo, kde stála, dům U Koulí a obnovený hradební příkop pod ním. |
Otevírací doba
- hradební příkop, duben až září7:00–21:00
- hradební příkop, říjen až březen7:00–18:00
Doba otevření obnoveného hradebního příkopu podle turistického portálu města pisek.eu, stav k září 2026. Samotné místo brány je běžná ulice a je přístupné kdykoli.
Ze tří píseckých bran zmizela Putimská jako první
Písek měl od svého založení ve 13. století hradby se třemi branami. Dole u mostu stála Pražská, zvaná také Dolní, na opačném konci města Budějovická neboli Horní a od jihozápadu se do města vcházelo Putimskou branou, pojmenovanou podle vsi Putim, kam z ní vedla cesta zvaná Zlatá stezka. Všechny tři brány zmizely v 19. století a Putimská šla k zemi jako první: horní část věže rozebrali v letech 1812 až 1814, zbytek se začal bourat v roce 1834 a v roce 1836 bylo hotovo. Důvodem byla doprava, velké vozy se do centra potřebovaly dostat pohodlněji. Pražská a Budějovická brána ustoupily provozu kolem poloviny 19. století a z celého opevnění dnes zbývají jen fragmenty.
Jak brána vypadala, popsal v roce 1899 Jan Matzner
Podobu brány známe z dobových popisů. Písecký průvodce Jana Matznera z roku 1899 líčí, že brána byla „velikou a pevnou věží, zdvihacím mostem a silnou branou mezi baštami opatřena“, a dodává, že se v ní při bourání našly kamenné i železné dělové koule, které pak lidé zazdili do okolních domů. Matzner ovšem klade zboření do roku 1826, zatímco novější prameny i Wikipedie uvádějí dvě etapy končící rokem 1836; letopočet v dobovém průvodci proto berte jako dobový údaj, ne jako ověřený fakt. Pozůstatky brány zachytil ještě v roce 1890 na kresbě Karel Liebscher.
Místo brány najdete mezi domy U Koulí a U Zlaté koule
Brána stála v ulici Fráni Šrámka mezi dnešními domy čp. 131 a 132, tedy mezi průčelími domů U Koulí a U Zlaté koule. Turistika.cz upozorňuje, že řada lidí si ji představuje hned na začátku ulice, jenže skutečné místo je odtud asi 30 metrů dál. Prostor před bývalou branou se dodnes jmenuje U Putimské brány. Z brány samotné se dochoval jen opěrný blok vedle vchodu do parkánu v domě čp. 131. Nejnápadnější připomínkou jsou dělové koule zasazené do průčelí domu U Koulí, který má navíc renesanční sgrafita a v jehož zdech vyrůstal Fráňa Šrámek; roky, které tu prožil, ho přivedly k románu Stříbrný vítr a ke hře Měsíc nad řekou. Kousek dál v ulici Drlíčov stojí dům U stříbrných denárů se znaky měst Blatná, Strakonice, Písek, Vodňany a Sušice.
Pod místem brány se dá projít obnoveným gotickým příkopem
Nejlepší důvod sem přijít je hradební příkop pod místem brány. Město ho obnovilo v roce 2006 spolu s mostkem před bránou, dnes je parkově upravený a slouží k odpočinku i kulturním akcím. Podle turistického portálu města je otevřený od dubna do září od 7 do 21 hodin, v zimním půlroce do 18 hodin. Nad příkopem stojí hradební bašta a na ní vlaje písecký prapor v modré a žluté. Odsud je také vidět, jak byly hradby postavené: dvouřadé, a mezi oběma řadami se táhl parkán, kde mohly stát dvě řady střelců nad sebou. Celý hradební prstenec měřil 1400 metrů, v době vzniku byl vysoký šest metrů a po zesílení v následujících staletích místy až deset metrů. Vstup do příkopu je zdarma.
Píseň o bráně složil nejspíš student bohosloví v Milevsku
Slávu bráně zajistila píseň Když jsem já šel tou Putimskou branou. Podle Wikipedie vznikla v 19. století v milevském klášteře a zřejmě ji napsal student katolického bohosloví, čemuž odpovídá zmínka o kázání a sloužení mše v jejím textu. Písek v ní vystupuje jako město študáků a v úvodní sloce se za študentem „dívaly se dvě panenky“. Dvě panenky opravdu najdete: sedí nad okny na fasádě domu nedaleko místa, kde brána stála. Píseň se v různých variacích používá jako znělka českobudějovického vysílání Českého rozhlasu, takže ji nejspíš znáte, i když jste v Písku nikdy nebyli.
Za dalšími zbytky hradeb dojdete do Podskalí, Budovcovy ulice a Palackého sadů
Kdo chce z opevnění vidět víc, má to blízko. Dochovaný úsek hradeb je v ulicích Podskalí a Hradební II jižně od historického jádra u řeky, v Budovcově ulici stojí půlkruhová bašta, naproti poště kruhová bašta a další fragmenty jsou v Palackého sadech. Opevnění je chráněné jako kulturní památka a Putimská brána je v památkovém katalogu vedená jako jeho součást.
Časté otázky
Kde přesně stála Putimská brána v Písku?
V ulici Fráni Šrámka mezi domy čp. 131 a 132, tedy mezi dnešními domy U Koulí a U Zlaté koule. Místo se dodnes jmenuje U Putimské brány. Pozor, není to hned na začátku ulice, skutečné místo je odtud asi o 30 metrů dál.
Kdy byla Putimská brána zbořena?
Bourala se ve dvou etapách: horní část věže v letech 1812 až 1814, zbytek od roku 1834 do roku 1836. Byla první ze tří píseckých bran, které v 19. století ustoupily dopravě. Dobový průvodce Jana Matznera z roku 1899 uvádí rok 1826, novější prameny se shodují na roce 1836.
Co z Putimské brány zbylo?
Opěrný blok u vchodu do parkánu v domě čp. 131 a dělové koule, které se našly při bourání a jsou zazděné do průčelí domu U Koulí. Pod místem brány je obnovený gotický hradební příkop s baštou.
Je hradební příkop u Putimské brány otevřený a kolik stojí vstup?
Vstup je zdarma. Podle turistického portálu města je příkop otevřený od dubna do září od 7 do 21 hodin a od října do března od 7 do 18 hodin. Samotné místo brány je běžná ulice, tam se dostanete kdykoli.
Jak dlouho návštěva trvá a hodí se pro děti?
Je to zastávka na čtvrt hodiny až půl hodiny: projít příkop, najít koule na fasádě domu U Koulí a dvě panenky nad okny. Pro děti z toho jde udělat hru na hledání koulí ve zdi a příkop je travnatý prostor bez aut. Dobře se to spojí s procházkou na Kamenný most nebo do Sladovny.
Odkud je píseň Když jsem já šel tou Putimskou branou?
Podle Wikipedie je to lidová píseň z jižních Čech napsaná v 19. století v milevském klášteře, zřejmě studentem bohosloví. Zpívá o študentovi, který sedm let študoval v Písku, a bránu připomíná hned v prvním verši. V různých variacích slouží jako znělka českobudějovického vysílání Českého rozhlasu.
Kam dál
Další tipy máme v přehledu míst v Písku, program na dané dny v kalendáři akcí a když plánujete celý den ve městě, hodí se kam se najíst.
Zdroje. Wikipedie — Putimská brána · Wikipedie — Městské opevnění (Písek) · Wikipedie — Když jsem já šel tou Putimskou branou · pisek.eu — Městské hradby · pisek.eu — Dům U Koulí (otevírací doba příkopu) · Sdružení historických sídel — Hradební bašta Písek · Sdružení historických sídel — Dům U Koulí Písek · Turistika.cz — Putimská brána v Písku · Matzner, Jan: Písek, průvodce po městě a okolí (1899), s. 159 · data/zdroje.md — ověřená fakta redakce · Aktualizováno 12. 9. 2026.