Městská elektrárna (Křižíkova)
Nejstarší funkční vodní elektrárna v ČR. Díky Františku Křižíkovi se Písek 23. 6. 1887 rozsvítil jako první město v Čechách se stálým veřejným elektrickým osvětlením.
| První rozsvícení | 1887-06-23 |
|---|---|
| V provozu od | 1888-08-31 |
| Poznámka | Bývalý Podskalský mlýn; 2 Francisovy turbíny; kulturní památka, funguje jako muzeum. (Jindřichův Hradec měl 14. 3. 1887 jen několikahodinový pokus, Praha až 1888.) |
| Provozovatel | Prácheňské muzeum v Písku (komentované prohlídky) |
| Komentované prohlídky | září a říjen: soboty, neděle a svátky v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00 |
| Vstupné | 50 Kč základní, 30 Kč snížené (děti a senioři), 150 Kč rodinné |
| Muzeum zde od | 1997 |
| Památková ochrana | kulturní památka (Vodní elektrárna Písek I. včetně strojního vybavení) |
| Doprava | jen pěšky nebo na kole, od Kamenného mostu kolem Sladovny asi 3 minuty |
| Parkování | Výstaviště (blíž k centru placené, o kousek dál zdarma) |
Otevírací doba
- pondělí až pátekjen objednané skupinové prohlídky
- sobotaprohlídky v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00
- neděleprohlídky v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00
- svátkyprohlídky v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00
Podle webu Prácheňského muzea k 23. 9. 2026 platí tyto časy v září a říjnu, otevírá se 10 minut před prohlídkou. Mimo tyto měsíce si termíny ověřte na webu muzea nebo na jeho pokladně.
Elektrárna vznikla kvůli lampám, které Křižík rozsvítil na píseckých náměstích v roce 1887
Do jara 1887 svítily v Písku olejové a potom petrolejové lampy. Počátkem června přijel do města František Křižík a ve čtvrtek 23. června kolem desáté hodiny večer rozsvítil obloukové lampy na Velkém, Malém a Floriánském náměstí. Město podle Kudy z nudy koupilo 24 obloukovek a 61 žárovek a proud nejdřív vyrábělo dynamo na parní pohon. Písek se tak stal prvním městem v Čechách se stálým veřejným elektrickým osvětlením. Jindřichův Hradec měl 14. března 1887 jen zkušební provoz na několik hodin a v části Prahy se elektřinou svítilo až od roku 1888.
Z Podskalského mlýna se stala elektrárna, kterou dodnes pohánějí dvě turbíny z doby kolem roku 1900
Po zhruba ročním zkušebním provozu byla elektrárna oficiálně spuštěna 31. srpna 1888 v budově bývalého Podskalského mlýna. Křižík v ní postavil tři dynama a pohánělo je vodní kolo o průměru přes šest metrů. Kolo pak nahradily dvě Francisovy turbíny od karlínské firmy J. C. Bernard, podle Kudy z nudy v roce 1900, podle Wikipedie v roce 1901. V roce 1922 přešel Písek na střídavý proud. Objekt je i se strojním vybavením chráněný jako kulturní památka a Wikipedie ho vede jako nejstarší fungující vodní elektrárnu v Česku.
Dovnitř se dá jen s průvodcem, protože budova čeká na rekonstrukci
Od roku 1997 byla elektrárna technickým muzeem o historii písecké elektřiny. Dnes je budova před rekonstrukcí a Prácheňské muzeum v ní pořádá komentované prohlídky s vlastními historiky. V září a říjnu začínají o víkendech a svátcích v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00. Základní vstupné je 50 Kč, snížené pro děti a seniory 30 Kč, rodinné 150 Kč. Prohlídka vede budovou i přilehlým ostrůvkem. Muzeum upozorňuje, že se chodí po schodech a některá místa nejsou kvůli industriální povaze objektu příliš čistá. Skupinovou prohlídku mimo vypsané časy lze objednat na pokladně Prácheňského muzea.
Autem se k elektrárně nedostanete, od Kamenného mostu je to pár minut pěšky
Elektrárna stojí u jezu na Otavě pod píseckým hradem. Muzeum na svém webu píše, že se k ní dá dojít jen pěšky nebo dojet na kole. Od Kamenného mostu kolem Sladovny je to asi 3 minuty chůze, druhá cesta vede od Putimské brány. Auto doporučuje nechat na Výstavišti, kde je blíž k centru placené parkoviště a o kousek dál parkování zdarma. Návštěvu jde snadno spojit s mostem, Sladovnou i Prácheňským muzeem v hradě.
Mlýn na tomhle místě připomíná listina krále Vladislava z roku 1511
Jak to v roce 1899 popisoval Jan Matzner ve svém průvodci po Písku, Podskalský mlýn s valchovnou a lázní postoupil městu král Vladislav listem vydaným na Budíně 13. prosince 1511. Matzner zároveň uvádí, že mlýn byl v roce 1887 proměněn v obecní elektrárnu. Proti mlýnu tehdy v domku na ostrůvku v řece stál vodovod, který podle Matznera postavil roku 1836 Antonín Sikr a který tlačil vodu do městských i soukromých kašen. Jde o dobový popis, ne o dnešní stav.
Časté otázky
Kdy je otevřená Křižíkova elektrárna v Písku?
Budova je před rekonstrukcí a dovnitř se chodí jen na komentované prohlídky Prácheňského muzea. V září a říjnu 2026 začínají o sobotách, nedělích a svátcích v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00, otevírá se 10 minut před začátkem.
Kolik stojí vstupné do elektrárny v Písku?
Základní vstupné na komentovanou prohlídku je 50 Kč, snížené pro děti a seniory 30 Kč a rodinné 150 Kč. Tak to uvádí web Prácheňského muzea.
Kde se u Křižíkovy elektrárny parkuje?
Přímo k elektrárně autem dojet nejde. Muzeum doporučuje parkovat na Výstavišti, blíž k centru za poplatek, o kousek dál zdarma, a dojít pěšky přes Kamenný most.
Je elektrárna v Písku bezbariérová?
Podle muzea se na prohlídce chodí po schodech a některá místa nejsou kvůli industriální povaze objektu příliš čistá. S kočárkem nebo na vozíku proto počítejte s omezením a domluvte se předem na pokladně muzea.
Proč je Písek první město v Čechách s elektrickým osvětlením?
František Křižík tu 23. června 1887 rozsvítil obloukové lampy na třech náměstích a osvětlení už zůstalo. Jindřichův Hradec měl o pár měsíců dřív jen několikahodinový zkušební provoz, Praha začala svítit elektřinou až v roce 1888.
Dá se objednat prohlídka elektrárny pro skupinu?
Ano, mimořádnou skupinovou prohlídku lze objednat na pokladně Prácheňského muzea na telefonu 382 201 111 nebo e-mailem u muzea.
Kam dál
Další tipy máme v přehledu míst v Písku, program na dané dny v kalendáři akcí a když plánujete celý den ve městě, hodí se kam se najíst.
Zdroje. data/zdroje.md — ověřená fakta redakce · Městská elektrárna v Písku (Wikipedie) · Kudy z nudy — veřejné elektrické osvětlení · oEnergetice.cz — 130 let od prvního osvětlení · Prácheňské muzeum — Elektrárna královského města Písku · Jan Matzner: Písek, průvodce po městě a okolí (1899), s. 160 · Jan Matzner: Písek, průvodce po městě a okolí (1899), s. 161 · Aktualizováno 23. 9. 2026.